Svařování

Svařování je procesem, který vede k vytvoření spoje u dvou a více částí, který nelze rozebrat. Při svařování se působí na výrobek tlakem nebo teplem či oběma faktory najednou. Svařovat můžeme kovové i nekovové předměty, materiály s podobnou či různou vlastností. Pro různé materiály jsou vhodné jiné způsoby svařování.

Metody svařování
Pro svařování hliníku využíváme metodu svarořování MIG. Ta označuje poloautomatické svařování kovů v ochranné atmosféře inertního plynu. Tato metoda je vhodná na svařování hliníku, slitin mědi jako je bronz nebo titanu a dalších obecných kovů.

Pro svařování nerezu používáme metodu svařování MAG. Jde o poloautomatické svařování kovů v ochranné atmosféře aktivního plynu. Ten se podílí na procesech probíhajících v roztaveném svarovém kovu.

Mezi nejmodernější technologie patří laserové svařování. Laserové systémy mohou svařovat široké spektrum kovových materiálů s výbornými výsledky. Hodí se pro svařování kovových konstrukcí, nerezu, hliníku i titanu a mědi.

Odporové svařování se používá pro spojení dvou materiálů, které jsou položeny na sobě. Využívá se k bodování plechů z oceli, spojení mříží či tzv. mříží. Spojované materiály se přimáčknou dvěma elektrodami, kterými prochází proud. Elektrody jsou vyrobeny z materiálů, které lze bez problémů použít na svařování základních materiálů.

Bodové svařování – je jednou z nejčastějších forem odporového svařování, při kterém vzniká svár o velikosti elektrod.

Bezpečnost při svařování
Při svařování je potřeba dodržet maximální bezpečnost. Svářeči patří mezi skupiny nejvíce ohrožené pracovními úrazy a nemocí z povolání. Při svařování mohou odlétávat jiskry, hrozí riziko popálení od odstřikujícího kovu. Často vznikají také toxické plyny, dýmové zplodiny.