Frézování v kostce

Frézování lze definovat jako obrábění rovinných nebo tvarových ploch pomocí vícebřitého nástroje, tedy frézou. Jde vlastně o mladší způsob než je soustružení. První frézky sahají až do 18. století.

Podstata metody frézování

Podstatou je řezný pohyb, který je složený ze dvou pohybů, jako je cykloida, která se blíží kružnici a posuv je malý. Pak upnutý obrobek, kdy je posuv většinou přímočarý. Fréza vykonává rotační hlavní pohyb. Jednotlivé břity jsou v záběru jen po určitou dobu otáčky a odebírají třísku proměnného průřezu.
Naprosto ve všech odvětvích dochází k technickému pokroku. V oblasti třískového obrábění to není jinak. Nejvíce inovací je zde z hlediska hardware, tedy stroje a nástroje, tak i v oblasti software, kam patří CAM systémy. Dochází k neustálému zvyšování produktivity.
Adaptivní obrábění probíhá pomocí výpočtu dráhy tak, aby došlo k maximálně možnému zatížení nástroje, ale zároveň nástroj nebyl nikdy přetížen. Speciální výpočet již neprobíhá běžným způsobem. Technologie nabízí i použití ,,Redukce kroku“ a tím se optimalizuje výsledná drsnost povrchu.

Frézování rovinných ploch

• frézování válcovou frézou – zuby neboli břity na obvodě a osa rotace rovnoběžná s obráběnou plochou
• frézování čelní frézou – zuby na obvodě a na čelní ploše a osa rotace je kolmá k obráběné ploše

Frézy – podle umístění břitů neboli zubů je dělíme:

• válcové, kdy jsou břity na válcové, obvodové ploše
• čelní, kdy jsou břity na válcové a čelní ploše
• kotoučové, kdy jsou břity na válcové a obou čelních plochách, pro drážky
• kuželové, kdy jsou břity na jedné nebo dvou kuželových plochách
• tvarové, kdy jsou břity na tvarových plochách, kam řadíme úhlové, rádiusové frézy, frézy na závity, frézy na ozubení apod.

První obráběcí stroje spadají ale už do středověku. Ve 14. století byl objeven střelný prach a tehdejším řemeslníkům současně uložen nesnadný úkol, kdy měli vynalézt i válečné zařízení, kterým by se utajené energie dala co nejlépe využít. A právě takovým zařízením se stala děla, která vyráběli středověcí slévači zvonů. A aby dobře pracovala, vnitřky bylo nutné přesně obrobit. A právě za tímto účelem byly vynalezeny vhodné obráběcí stroje jako vrtačky a následně soustruhy. Příslušné místo pak zaujaly právě frézky a frézy. A ty pak již vznikly právě v 18. století a podobaly se svými břity pilníkům.