Svařování a jeho techniky
Svařování a sváření je proces, kterým se tvoří trvalé, nerozebíratelné spoje dvou anebo více součástí. Obecným požadavkem pro proces svařování je vytvoření vhodných termodynamických podmínek. Pak dojde ke vzniku nových meziatomárních vazeb.
Touto technikou se dá provádět svařování hliníku, svařování nerezu, laserové svařování, bodové svařování, odporové svařování anebo třeba techniky TIG, MIG a MAG.
Svařování MIG a MAG
Pod zkratkami MIG a MAG se skrývá poloautomatické svařování kovů v ochranné atmosféře, u techniky MIG inertního a u techniky MAG aktivního plynu. Přídavný materiál v podobě drátové elektrody je do svařovaného místa přiváděn motorizovaným pohonem. Svářeč vede hořák ručně a spouští jej tlačítkem. MIG/MAG svařování drátovou elektrodou probíhá pomocí navinutého drátu na cívce, podávaného bovdenem v hořáku a tvoří jednu elektrodu hořícího oblouku. Říká se tomu, že drát je tzv. pod proudem. Druhou elektrodu pak tvoří svařovaný materiál, který ke svářečce připojujeme pomocí zemnící svěrky.
Je nutné, aby svařované místo bylo během MIG/MAG svařování plně chráněno ochranným plynem, který dokáže zamezit přístupu vzduchu k roztavenému svarovému kovu, kterému se říká svarová lázeň.
Svařování MAG
Při MAG – MetallActiveGas má aktivní plyn kromě ochranné funkce zamezení přístupu vzduchu za úkol i vstupovat do probíhajících chemických reakcí. Aktivní plyn se i aktivně podílí na procesech, probíhajících v roztaveném svarovém kovu. Nejčastěji se používá CO2 – Oxid uhličitý, směs Argon + CO2, směs Argon + O2 a vícesložkové směsi na bázi argonu. MAG – svařování je vhodné na svařování oceli.
Svařování MAG
Při MIG – MetallInertGas má inertní plyn pouze ochrannou funkci zamezující přístupu vzduchu. Neúčastní se chemických reakcí ani procesů. Používá se nejvíc při svařování lehkých kovů. Nejčastěji se používá Argon a směs Argon + Helium. MIG svařování je vhodné na svařování hliníku a jeho slitin, svařování a navařování slitin mědi a to zejména bronzů, dále pak titanu a pro všechny svařitelné lehké kovy.
Svařování TIG
TIG svařování se někdy označuje zkratkou WIG. Zkratka TIG – TungstenInertGas, pochází z angličtiny, symbolizuje svařování wolframovou elektrodou a tungsten je anglicky wolfram v ochranné atmosféře inertního – Inert plynu – Gas. Zkratka WIG pochází z němčiny a znamená Wolfram InertGas, tedy naprosto to samé. V Americe se používá zkratka GTAW, která znamená GasTunstenArcWelding. Číselné označení této metody je 141.
TIG je metoda svařování elektrickým obloukem pomoci netavící se elektrody a také ochranné atmosféry inertního plynu. Elektrický oblouk hoří mezi netavící se elektrodou a svařovaným materiálem. Elektroda se nemá odtavovat a je vyrobena z materiálu odolávajícího velmi vysokým teplotám, kterým je wolfram. Wolframová elektroda se kleštinou upne v hlavici TIG hořáku a do elektrody je přenášený svařovací proud. Hořák pomocí hubice přivádí plyn, který vytváří v místě svařování inertní ochrannou atmosféru. Svařování se provádí pouze roztavením a slitím materiálů nebo se přidávají svařovací kovové tyčinky.
