Práce v technickém oboru je sázka na jistotu

Firmy si stěžují, že je málo absolventů technických oborů a že nemají odkud získávat vyučené řemeslníky. Může za to i fakt, že mladých lidí, kteří chtějí v technickém oboru skutečně pracovat, je málo. Klíčové je, že z toho nemůžeme vinit jenom školy, ovšem ano, určitý podíl na tom mají. Tento problém je také z velké části daný populačně slabou generací mladých.

Studentů na učilištích je přitom dost, říká ředitel Úřadu práce ČR. Kdo tedy za tento nevyrovnaný stav může? Přímo učňové, tvrdí nejčastěji zástupci středních odborných učilišť. Pokud mladí lidé nejeví o obor zájem, nezískají během studia potřebnou praxi a pak míří místo nové práce mezi nezaměstnané a nebo zamíří do úplně jiné sféry. Na tříleté učební obory strojírenské se hlásí v posledních letech ze základních škol většinou žáci, kteří se z prospěchových a kázeňských důvodů nedostali na maturitní obory nebo učební obory, jako je automechanik.

S těmi, kdo nastoupili spíše proto, aby za ně někdo platil zdravotní a sociální pojištění, se velmi špatně pracuje. Jsou těžko vzdělatelní, mají kázeňské problémy, většinou nedokončí studium, a když, tak že sotva prolezou. Naopak těch, kteří na učiliště přišli skutečně proto, že chtějí v dané oblasti posléze pracovat, je menšina – zhruba dva z pěti. Ti, kteří jsou aktivní, mají poměrně hodně praxe a dokonce i přímé kontakty na podniky. Někteří studenti posledního ročníku absolvují odborný výcvik na pracovištích firem, které je pak následně zaměstnají. Zájem firem o studenty však bývá vyšší, než kolik učiliště nabízejí. Hlavně se jedná o strojní mechaniky, obráběče kovů a nástrojáře.